Pronásledují nás, ať chceme nebo ne. Industriální stopy jsou vedle cest, v blízkosti měst, u řek a v podhůří. Nové průmyslové zóny rostou, starší se braunfíldují a ty úplně staré chátrají. Pokud chceme brát ohled na životní prostředí a chránit jej alespoń trochu pro další generace, tak bychom se měli vydat směrem rekonstrukce a revitalizace starších či "oživení" starých průmyslových zón, továren, hal. Navíc ty staré, třeba secesní tovární budovy, jsou pěkné. Nejsou to hranaté krabice v šedé či modré barvě, které jsou stavěny pouze účelově, co nejlevněji, aby je šlo pokud možno jednoduše opustit, nebo rozebrat nebo použít na jinou technologii. Prostě bezduché stavby...

V rámci projektu Industriální stopy 2011 jsme o předešlém víkendu mohli obdivovat jednu starou nyní ne moc využívanou továrnu. Koloru v Semilech, která patří firmě Hybler. Tahle továrna je velmi málo využívaná, a v rámci projektu se měla zodpovědět jedna důležitá otázka...."Co s ní?". Performeři, hudebníci, scénografové a herci využili těchto skvělých prostor k více než hodinové produkci, během které jste se mohli dozvědět něco z historie, nedávné minulosti a prohlédnout si na vlasní oči současnost.

Bylo to fajn. Jsem zvědavá, jaké odpovědi budou zveřejněny na otázku "Co s ní?" a taky jsem zvědavá, co se s ní opravdu nakonec stane. Doufám jen, že se nestane obětí bagrů a demoličních čet a nezmizí tak další z továren s geniem loci uvnitř.

Podařilo se mi uchovat si pro případ špatného konce pár snímků....